Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 24.06.2015 12:12:21

Chovatelská stanice FROM BUTTERFLY SHRUB

MEXICKÝ NAHÁČ - XOLOITZCUINTLE



Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com Přidat tuto stránku k oblíbeným

Nastavte si tyto stránky jako vaše domovské stránky !!!

Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com Java Script ze stránky - www.jaknaweb.com Počasí

Počasí ČR



Počasí



VÍTEJTE
WELCOME


 MEXICKÝ NAHÁČ     XOLO       Xoloitzcuintle Standard

         

Klikni do obrázku pro větší!   Click to open the picture!


 Naši psi / Our dogs            

                               Fenka / Female    >>   Acabada De Xoconochco

                                Pes / Male            >>   Besitos Naphyqui (Hoover) Mex. FCIIMPORTED



>>  Naši psi na Světové výstavě psů Bratislava 8.10. 2009 / >>  Our dogs on WORLD DOG SHOW Bratislava 8.10. 2009


>>F.C.I.-Standard č. 234 / 18.04.2007 / GB..................................................MEXICKÝ NAHÁČ

>>F.C.I.-Standard č. 234 / 12.01.2009 / GB..................................................MEXICKÝ NAHÁČ


 

Standard peruánského naháče 

 Standard čínského chocholatého psa 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Naši psi na Světové výstavě psů Bratislava 8.10. 2009

                                                                                          Our dogs on WORLD DOG SHOW Bratislava 8.10. 2009

                                                     Acabada                                           Naphyqui

  

 

Class Junior/ Třída mladých                Besitos Naphyqui.....................EXCELLENT 2  

Klikni do obrázku pro větší!   Click to open the picture!

               

 

 

 

Class Open/Třída otevřená              Acabada De Xoconochco.........EXCELLENT 2, Reserve CAC

Klikni do obrázku pro větší!   Click to open the picture! 

    

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
 
 
F.C.I.-Standard č. 234 / 18.04.2007 / GB                      
         
MEXICKÝ NAHÁČ
Bezsrstá varieta
Osrstěná varieta
 
 (Xoloitzcuintle: Variedad sin Pelo - Variedad con Pelo)
ZEMĚ PŮVODU: Mexiko
 
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.03.2007
 
POUŽITÍ: velká varieta, střední varieta: hlídací pes; malá varieta: společenský pes.
 
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:            Skupina 5       špicové a primitivní plemena
                                                          Sekce 6           původní plemena
Bez zkoušky z výkonu.
 
ÚVOD
 
Gen, který způsobuje absenci srsti, je dominantní. Nicméně, některá štěňata se rodí se srstí. Ze spojení dvou bezsrstých jedinců se rodí nejmenší možný počet osrstěných štěňat, proto byla tato spojení preferována. Bylo prokázáno, že tento chov udržuje a zlepšuje kvalitu plemene.
 
Spojení bezsrstých psů má za následek uplatnění recesivního genu vyskytující se u 25% homozygotních štěňat a měla by mu být věnována pozornost. Při uvážení vzácnosti plemene a obtíží, které mají někteří chovatelé ve vzdálenějších oblastech s hledáním vhodných jedinců pro chov, a pro udržení genetické rozmanitosti mohou být dobře stavění osrstění mexičtí naháči používáni pro chov, ale ne pro vystavování na soutěžích krásy (výstavách). Spojení dvou osrstěných mexických naháčů není povoleno. Osrstění jedinci použití v chovu musí být potomky zapsaných rodičů s alespoň jednou generací spojení dvou bezsrstých jedinců.
 
Maso mexického naháče bylo v prehispánském Mexiku považováno za delikatesu, rituálně konzumovanou domorodými Mexičany při zvláštních obřadech, a proto se mexičtí naháči stali vzácnými, dokonce téměř vyhynuli. Mexická kynologická federace toto původní plemeno zachránila a od r. 1940 přijala naháče do svého znaku.
 
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ
Původ těchto psů sahá daleko do historie. V minulosti bylo mezi původními obyvateli Mexika jejich maso velmi ceněno a konzumováno při zvláštních obřadech. Toto plemeno bylo také vnímáno jako vtělení boha Xolotla (odtud i jeho původní jméno Xoloitzcuintle), který doprovázel duše zemřelých do podsvětí. Bezsrstá varieta tohoto plemene je známa jako "perro pelón mexicano" (mexický naháč). Osrstěná varieta byla domorodci nazývána "izcuintle". 
 
CELKOVÝ VZHLED
 
Bezsrstá varieta: velmi atraktivní pes, jehož hlavním znakem a zvláštností je úplně nebo téměř úplně chybějící osrstění, místo toho je pes pokrytý hladkou a měkkou kůží. Tělo je harmonicky vyvážené, se širokým, prostorným hrudníkem a dlouhými končetinami a ocasem. 
Osrstěná varieta: velmi atraktivní, zcela osrstěný pes se stejně harmonickými proporcemi jako bezsrstá varieta. Srst může být jakékoliv barvy, délky a textury. Jeho tělo je dobře vyvážené, se širokým, prostorným hrudníkem a dlouhými končetinami a ocasem. 
 
DŮLEŽITÉ POMĚRY
 
délka těla, měřená od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací, a výška v kohoutku jsou v poměru 10:9, pes je tedy mírně delší než je vysoký. Feny mohou být mírně delší než psi kvůli jejich reprodukční funkci. Mozkovna a tlama jsou zhruba stejné délky.
 
POVAHA / TEMPERAMENT
 
klidný, pokojný pes, veselý, pozorný a ostražitý. Podezřívavý k cizím lidem, dobrý hlídač, výborný společník. Nikdy není agresivní.
 
HLAVA
MOZKOVNA
 
Lebka: vzhledem k „vlčímu“ typu poměrně široká a silná, klínovitého tvaru. Při pohledu shora je široká a elegantní. Plynule se zužuje směrem k tlamě. Týlní hrbolek není dobře vyznačený. Roviny lebky a tlamy jsou téměř rovnoběžné. 
Stop: nepříliš hluboký, ale přesto patrný.
 
OBLIČEJOVÁ ČÁST
 
Nosní houba: u tmavě zbarvených psů tmavá, u psů s bronzovou nebo zlatožlutou barvou je růžová nebo hnědá. U skvrnitých psů je skvrnitá.
Tlama: při pohledu ze strany rovná. Horní i spodní čelist velmi silná, kvadratická.
Pysky: těsně přiléhající.
 
Zuby
Bezsrstá varieta
silné čelisti. Řezáky se přesně uzavírají v nůžkovém skusu, kde horní řezáky překrývají spodní, přičemž vnitřní povrch horních řezáků se dotýká vnějšího povrchu spodních řezáků, což činí čelist kvadratickou. Klešťový skus, tj. řezáky proti sobě, je povolen. Absence několika řezáků, špičáků, stoliček nebo třenových zubů, nebo vytočené zuby nejsou penalizovány, protože mnoho jedinců nemá hluboké kořeny zubů. Geneticky je absence srsti těsně spojena s absencí zubů.
Osrstěná varieta
požadován je úplný chrup s nůžkovým nebo klešťovým skusem.
 
Jazyk: většinou je růžový, ale může mít černé znaky, skvrny nebo proužky, což je obecná charakteristika plemene. Jazyk je vždy uvnitř úst.
Líce: málo vyvinuté.
Oči: středně velké, mandlového tvaru. Vyjadřují pozornost a živost. Barva se liší podle celkového zbarvení od černé přes hnědou, oříškovou a jantarovou až po žlutou. Barva očí co nejtmavší, obě oči by měly být stejné barvy. Oční víčka mají být dobře pigmentována, barva se pohybuje od černé přes hnědou k šedé u tmavě zbarvených psů. Světlejší nebo růžová barva je povolena u světle zbarvených psů, ale není žádoucí.
 
Uši
Bezsrstá varieta
uši jsoudlouhé, velké a výrazné, velmi elegantní a s jemnou texturou. Připomínají netopýří uši. V afektu jsou vždy vztyčené a jejich osa svírá s horizontálou úhel 50° - 80°.
Osrstěná varieta
uši jsou dlouhé, velké a elegantní. Mohou být neseny vztyčené nebo sklopené. Přijatelná je jakákoliv pozice. Obě uši by však měly v afektu být neseny stejně.
 
KRK
Horní linie: vysoká, mírně prohnutá.
Délka: poměrně dlouhý.
Tvar: štíhlý, ohebný, dobře osvalený, velmi elegantní.
Kůže: pevná, pružná, těsně přiléhající, bez kožního laloku. U štěňat mohou být na krku faldy, které s věkem zmizí.
 
TRUP
silně stavěný.
Hřbetní linie: jeví se zcela rovná. Psi s prohnutým (lordóza) nebo vyklenutým hřbetem (kifóza) jsou nežádoucí.
Bedra: silná a svalnatá.
Hrudník: Při pohledu ze strany dlouhý, hluboký a dosahující až k lokti. Žebra jsou mírně klenutá, nikdy plochá. Při pohledu zepředu je předhrudí dostatečně široké, hrudní kost nevyčnívá.
Spodní linie: spodní linie je elegantní; začíná pod hrudníkem a probíhá přes svalnaté, vtažené břicho ve stoupající linii.
 
OCAS
dlouhý, tenký, může být pokryt řídkou, vlající srstí a zužuje se od báze ke špičce u bezsrsté variety, zatímco u osrstěné variety je zcela pokryt srstí. V pohybu nesen vysoko, v oblouku, ale nikdy stočený přes hřbet. V klidu svěšený a zakončený mírným háčkem. Někdy je ocas stočený zespoda přes břicho, což může být následkem nízké teploty, nebo to může být považováno za známku bázlivosti. Ocas by měl dosahovat téměř k hleznu. Nasazení ocasu by mělo být v prodloužení zádě, když pes stojí.
 
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
při pohledu zepředu jsou rovné, směřují kolmo k zemi.
Rameno: ploché a svalnaté. Přiměřené zaúhlení lopatky k nadloktí umožňuje volný a elegantní pohyb s dlouhým krokem
Loket: silný, těsně přiléhající k hrudníku, nikdy vytočený ven.
 
PÁNEVNÍ KONČETINY
profil zádě je lehce konvexní se sklonem asi 40° k horizontále. Pánevní končetiny mají být silné a dobře osvalené, se středním obloukem kolena. Při pohledu zezadu zcela rovné a navzájem rovnoběžné. Úhlení kyčelního kloubu, kolena a hlezenního kloubu je dostatečně otevřené, takže umožňuje volný pohyb s dobrým posunem zadních končetin. Kravský postoj hlezen je silně penalizován. Nikdy nemá úzký postoj zadních končetin. 
 
TLAPKY
středně dlouhé, zaječí. Prsty jsou vyklenuté a těsně u sebe a mohou mít krátkou hrubou srst u bezsrsté variety, nebo být pokryty srstí u osrstěné variety. Drápky jsou u tmavých jedinců černé,u broznově nebo zlatě zbarvených zvířat jsou světlejší. Drápky mají být trimované. Polštářky jsou tvrdé a odolné vůči všem typům povrchu. Meziprstní membrány jsou dobře vyvinuté. Paspárky musí být odstraněny na všech končetinách - kromě zemí, kde je odstranění paspárků nelegální.
 
POHYB
V souladu s úhlením má pes volný pohyb a dlouhý, elegantní a pružný krok. Klus je rychlý a plynulý, přičemž hlava a ocas jsou neseny vysoko.
 
KŮŽE
Bezsrstá varieta: Kvůli úplné absenci osrstění má u tohoto plemene kůže velký význam. Je hladká a citlivá na dotyk. Jeví se teplejší než u osrstěných plemen, protože vyzařované teplo se neztrácí v izolační vrstvě srsti, tělesná teplota mexických naháčů je však stejná jako u osrstěných plemen. Narozdíl od osrstěných plemen, která rozptylují tělesné teplo přirozenou ventilací, vyžaduje kůže mexického naháče mnohem více péče a je třeba ji chránit před účinky přímého slunečního záření a počasí kvůli nedostatku přirozené ochrany. Jizvy po úrazech by neměly být penalizovány. Pes se potí na tlapkách (na polštářcích a meziprstních membránách), takže málokdy těžce oddychuje. Neměl by trpět zjevnými kožními problémy.
Osrstěná varieta: Kůže osrstěné variety je hladká a zcela pokrytá srstí.
 
OSRSTĚNÍ
SRST:
Bezsrstá varieta: Hlavním znakem plemene je nepřítomnost srsti na těle (naháč), přesto má pes na čele a zadní části krku krátkou, hustou a hrubou srst jakékoli barvy, která ovšem nesmí nikdy být delší než 2,5 centimetru a tvořit korunku dlouhých pesíků s jemnou texturou. Hrubá srst se často nachází na tlapkách a na konci ocasu. Pokud ovšem tato srst chybí, není to považováno za chybu.
Osrstěná varieta: tato varieta mexického naháče má srst po celém těle. Měla by mít velmi málo srsti na břiše a mezi pánevními končetinami.
 
BARVA
Barva kůže
Bezsrstá varieta: Preferováni jsou jednobarevní psi tmavých odstínů. Barva se pohybuje od černé přes šedočernou, břidlicově šedou, tmavošedou, červenavou, játrovou, bronzovou k zlatožluté. Vyskytují se i skvrnití psi, včetně psů s bílými nebo trikolorními znaky.
Barva srsti
Osrstěná varieta: může mít jakoukoliv barvu nebo kombinaci barev různých odstínů. Srst může být jakékoliv délky nebo textury, pokrývající celé tělo.
 
VÝŠKA A HMOTNOST
Výška v kohoutku:   Existují tři velikostní variety psů i fen:
Standardní:   Psi i feny:       46 - 60 cm. U výborných jedinců je tolerance +2 cm.
Střední:          Psi i feny:       36 - 45 cm.
Malý:               Psi i feny:       25 - 35 cm.
 
VADY
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a plnohodnotný život psa.
-         příliš široká hlava.
-         u bezsrsté variety výskyt osrstění jinde než je uvedeno ve standardu.
-         ochablá, volná kůže s vráskami u dospělých jedinců.
-         ochablá, volná nebo vrásčitá kůže na krku u dospělých jedinců.
-         přehnaný lalok.
-         světlé, kulaté nebo vystupující oči.
-         propadlá záď.
-         kravský postoj (sbíhavá hlezna).
-         ocas zatočený nad hřbetem.
-         krátký ocas.
-         ploché tlapky.
 
ZÁVAŽNÉ VADY
-         atypičtí jedinci.
-         příliš dlouhé úzké tělo s krátkými končetinami.
-         vystupující jazyk.
 
VYLUČUJÍCÍ VADY
-         agresivita nebo bázlivost.
-         modré oči nebo modré skvrny na duhovce.
-         bezsrstý nebo osrstěný jedinec s prognatismem nebo enognatismem (před- nebo podkus).
-         jedinec se špatným skusem, vyznačeným špatnou pozicí čelistí.
-         kupírované nebo zavěšené uši u bezsrstého jedince.
-         kupírovaný ocas.
-         osrstění u bezsrsté variety na jakékoliv jiné části těla než hlavě, uších, krku, tlapkách a ocasu.
-         albinismus, slepota nebo hluchota.
-         výška nad 62 cm nebo pod 25 cm.
 
Jedinci vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikováni.
 
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
 
 


 
F.C.I.-Standard č. 234 / 12. 1. 2009 / GB
MEXICKÝ NAHÁČ
Bezsrstá varieta
Osrstěná varieta
(Xoloitzcuintle: Variedad sin Pelo - Variedad con Pelo)

Překlad: Federación Canófil Mexicana, A.C.
Revize: J. Mulholland a R. Triquet
ZEMĚ PŮVODU: Mexiko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 4. 11. 2008
 
POUŽITÍ: Velký : hlídací pes
  Střední:   hlídací pes
  Malý: společenský pes.
 
 
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5   špicové a původní plemena
  Sekce 6 původní plemena
  Bez pracovních zkoušek.
 
ÚVOD:
Gen, který způsobuje absenci srsti, je dominantní. Nicméně, některá štěňata se rodí se srstí. Ze spojení dvou bezsrstých jedinců se rodí nejmenší možný počet osrstěných štěňat, proto byla tato spojení preferována. Bylo prokázáno, že tento chov udržuje a zlepšuje kvalitu plemene. Spojení bezsrstých psů má za následek uplatnění recesivního genu vyskytující se u 25% homozygotních štěňat a měla by mu být věnována pozornost. Při uvážení vzácnosti plemene a obtíží, které mají někteří chovatelé ve vzdálenějších oblastech s hledáním vhodných jedinců pro chov, a pro udržení genetické rozmanitosti mohou být dobře stavění osrstění mexičtí naháči používáni pro chov, ale ne pro vystavování na soutěžích krásy (výstavách). Spojení dvou osrstěných mexických naháčů není povoleno. Osrstění jedinci použití v chovu musí být potomky zapsaných rodičů s alespoň jednou generací spojení dvou bezsrstých jedinců. Maso mexického naháče bylo v prehispánském Mexiku považováno za delikatesu, rituálně konzumovanou domorodými Mexičany při zvláštních obřadech, a proto se mexičtí naháči stali vzácnými, dokonce téměř vyhynuli. Mexická kynologická federace toto původní plemeno zachránila a od r. 1940 přijala naháče do svého znaku.
 
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ:
Původ těchto psů sahá daleko do historie. V minulosti bylo mezi původními obyvateli Mexika jejich maso velmi ceněno a konzumováno při zvláštních obřadech. Toto plemeno bylo také vnímáno jako vtělení boha Xolotla (odtud i jeho původní jméno Xoloitzcuintle), který doprovázel duše zemřelých do podsvětí. Bezsrstá varieta tohoto plemene je známa jako "perro pelón mexicano" (mexický naháč). Osrstěná varieta byla domorodci nazývána "izcuintle".
 
 
CELKOVÝ VZHLED:
 
Bezsrstá varieta:
velmi atraktivní pes, jehož hlavním znakem a zvláštností je úplně nebo téměř úplně chybějící osrstění, místo toho je pes pokrytý hladkou a měkkou kůží. Tělo je harmonicky vyvážené, se širokým, prostorným hrudníkem a dlouhými končetinami a ocasem.
 
Osrstěná varieta: velmi atraktivní, zcela osrstěný pes se stejně harmonickými proporcemi jako bezsrstá varieta. Srst může být jakékoliv barvy, délky a textury. Jeho tělo je dobře vyvážené, se širokým, prostorným hrudníkem a dlouhými končetinami a ocasem.
 
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla, měřená od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací, a výška v kohoutku jsou v poměru 10:9, pes je tedy mírně delší, než je vysoký. Feny mohou být mírně delší než psi kvůli jejich reprodukční funkci. Mozkovna a tlama jsou zhruba stejné délky.
 
POVAHA / TEMPERAMENT: Mexický naháč je klidný, pokojný pes, veselý, pozorný a ostražitý. Podezřívavý k cizím lidem, dobrý hlídač, výborný společník. Nikdy není agresivní.
 
HLAVA:
 
MOZKOVNA:
Lebka: "Vlčího" typu, poměrně široká a silná, klínovitého tvaru. Při pohledu shora je široká a elegantní. Plynule se zužuje směrem k tlamě. Týlní hrbolek není dobře vyznačený. Roviny lebky a tlamy jsou téměř rovnoběžné.
Stop: nepříliš hluboký, ale přesto patrný.
 
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: U tmavě zbarvených psů tmavá, u psů s bronzovou barvou může být hnědá nebo růžová, případně růžová nebo hnědá u psů se zlatožlutou barvou; u skvrnitých psů je skvrnitá.
Tlama: Při pohledu ze strany rovná. Horní i spodní čelist je velmi silná.
Pysky: Těsně přiléhající.
 
Zuby:
Bezsrstá varieta:
Silné čelisti. Řezáky se přesně uzavírají v nůžkovém skusu, kde horní řezáky překrývají spodní, přičemž vnitřní povrch horních řezáků se dotýká vnějšího povrchu spodních řezáků, což činí čelist kvadratickou. Klešťový skus, tj. řezáky proti sobě, je povolen. Absence několika řezáků, špičáků, stoliček nebo třenových zubů, nebo vytočené zuby by neměly být penalizovány, protože mnoho jedinců nemá hluboké kořeny zubů. Geneticky je absence srsti těsně spojena s absencí zubů.
 
Osrstěná varieta:
Požadován je úplný chrup s nůžkovým nebo klešťovým skusem.
Jazyk: Většinou je růžový, ale může mít černé znaky, skvrny nebo proužky, což je obecná charakteristika plemene. Jazyk je vždy uvnitř úst.
Líce: Slabě vyvinuté.
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, s velmi ostražitým a inteligentním výrazem. Barva se liší podle celkového zbarvení kůže od černé přes hnědou, oříškovou a jantarovou až po žlutou. Preferovány jsou tmavší barvy, obě oči by měly být stejné barvy. Oční víčka mají být dobře pigmentována, barva se pohybuje od černé přes hnědou k šedé u tmavě zbarvených psů. Světlejší nebo růžová barva je povolena u světle zbarvených psů, ale není žádoucí.
 
Uši:
 
Bezsrstá varieta:
uši jsou dlouhé, velké a výrazné, velmi elegantní a s jemnou texturou. Připomínají netopýří uši. Při vzrušení jsou vždy vztyčené a jejich osa svírá s horizontálou úhel 50° - 80°.
 
Osrstěná varieta: Uši jsou dlouhé, velké a elegantní. Mohou být neseny vztyčené nebo sklopené. Přijatelná je jakákoliv pozice. Obě uši by však při vzrušení měly být neseny stejně.
 
KRK:
Horní linie: Nesena vysoko, mírně prohnutá.
Délka: Poměrně dlouhý.
Tvar: Štíhlý, ohebný, dobře osvalený, velmi elegantní.
Kůže krku: Pevná, pružná, těsně přiléhající, bez kožního laloku. U štěňat mohou být na krku faldy, které s věkem zmizí.
 
TRUP:
Silně stavěný.
Hřbetní linie: Jeví se zcela rovná.
Bedra: Silná a svalnatá.
Hrudník: Při pohledu ze strany dlouhý, hluboký a dosahující až k lokti. Žebra jsou mírně klenutá, nikdy plochá. Při pohledu zepředu je předhrudí dostatečně široké, hrudní kost nevyčnívá.
Břicho: Elegantní křivka; svalnaté, mírně vtažené břicho ve stoupající linii.
 
OCAS: Dlouhý, tenký, může být pokryt řídkou, vlající srstí a zužuje se od báze ke špičce u bezsrsté variety, zatímco u osrstěné variety je zcela pokryt srstí. V klidu svěšený a zakončený mírným háčkem. Někdy je ocas stočený zespoda přes břicho, což může být následkem nízké teploty, nebo to může být považováno za známku bázlivosti. Ocas by měl dosahovat téměř k hleznu. Nasazení ocasu by mělo být v prodloužení zádě, když pes uvolněně stojí.
 
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Při pohledu zepředu jsou rovné, směřují kolmo k zemi.
Ramena: plochá a svalnatá. Přiměřené zaúhlení lopatky k nadloktí umožňuje volný a elegantní pohyb s dlouhým krokem
Lokty: silné, těsně přiléhající k hrudníku, nikdy vytočené ven.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
profil zádě je mírně konvexní se sklonem asi 40° k horizontále. Pánevní končetiny mají být silné a dobře osvalené, se středním obloukem kolena.
Zadní nohy:
Při pohledu zezadu zcela rovné a navzájem rovnoběžné. Úhlení kyčelního kloubu, kolena a hlezenního kloubu je dostatečně otevřené, takže umožňuje volný pohyb s dobrým posunem zadních končetin. Kravský postoj hlezen je nutno silně penalizovat. Při pohledu zezadu nemá nikdy úzký postoj zadních končetin.
TLAPKY:
středně dlouhé, zaječí. Prsty jsou vyklenuté a těsně u sebe a mohou mít krátkou hrubou srst u bezsrsté variety, nebo být pokryty srstí u osrstěné variety. Drápky jsou u tmavých jedinců černé, u bronzově nebo zlatě zbarvených zvířat jsou světlejší. Drápky mají být trimované. Polštářky jsou tvrdé a odolné vůči všem typům povrchu. Meziprstní membrány jsou dobře vyvinuté. Paspárky musí být odstraněny na všech končetinách - kromě zemí, kde je odstranění paspárků nelegální.
 
POHYB:
V souladu se svým zaúhlením se pes pohybuje volně s dlouhým, elegantním a pružným krokem. Klus je rychlý a plynulý, přičemž hlava a ocas jsou neseny vysoko.
 
KŮŽE:
Bezsrstá varieta: Kvůli úplné absenci osrstění má u tohoto plemene kůže velký význam. Je hladká a citlivá na dotyk. Jeví se teplejší než u osrstěných plemen, protože vyzařované teplo se neztrácí v izolační vrstvě srsti, tělesná teplota mexických naháčů je však stejná jako u osrstěných plemen. Na rozdíl od osrstěných plemen, která rozptylují tělesné teplo přirozenou ventilací, vyžaduje kůže mexického naháče mnohem více péče a je třeba ji chránit před účinky přímého slunečního záření a počasí kvůli nedostatku přirozené ochrany. Jizvy po úrazech by neměly být penalizovány. Pes se potí na tlapkách (na polštářcích a meziprstních membránách), takže těžce oddychuje jen za extrémního vedra. Neměl by trpět zjevnými kožními problémy. Osrstěná varieta: Kůže osrstěné variety je hladká a zcela pokrytá srstí.
 
OSRSTĚNÍ:
SRST:
Bezsrstá varieta: Hlavním znakem plemene je nepřítomnost srsti na těle (naháč), přesto má pes na čele a zadní části krku krátkou, hustou a hrubou srst jakékoli barvy, která ovšem nesmí nikdy být delší než 2,5 centimetru, ani tvořit korunku dlouhých pesíků. Hrubá srst se často nachází na tlapkách a na konci ocasu. Pokud ovšem tato srst chybí, není to považováno za chybu.
Osrstěná varieta: tato varieta mexického naháče má srst po celém těle. Je pravděpodobné, že bude mít velmi řídkou srst na břiše a mezi pánevními končetinami.
 
BARVA:
Barva kůže:
Bezsrstá varieta: Preferováni jsou jednobarevní psi tmavých odstínů. Barva se pohybuje od černé přes šedočernou, břidlicově šedou, tmavošedou, červenavou, játrovou, bronzovou a zlatožlutou. Může mít skvrny jakékoli barvy, včetně psů s bílými nebo trikolorními znaky.
Barva srsti:
Osrstěná varieta: může mít jakoukoliv barvu nebo kombinaci barev různých odstínů. Srst může být jakékoliv délky nebo textury, pokrývající celé tělo.
 
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Existují tři velikostní variety psů i fen: 
 
Standardní:   46 - 60 cm. U výborných jedinců je tolerance +2 cm.
Střední: 36 - 45 cm.
Malý: 25 - 35 cm.
 
VADY:
jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa. - příliš široká hlava. - ochablá, volná kůže s vráskami u dospělých jedinců. - ochablá, volná nebo vrásčitá kůže na krku u dospělých jedinců. - přehnaný lalok. - světlé, kulaté nebo vystupující oči. - propadlý (lordosis) nebo vyklenutý (xifosis) hřbet. - pokleslý kříž - kravský postoj [doslova: "sbíhavá hlezna"]. - ocas zatočený nad hřbetem. - krátký ocas. - ploché tlapky.
ZÁVAŽNÉ VADY:
- Atypičtí jedinci. - Příliš dlouhé úzké tělo s krátkými končetinami. - Vystupující jazyk.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- Agresivita nebo nadměrná bázlivost. - Modré oči nebo modré skvrny na duhovce. - Bezsrstý nebo osrstěný jedinec s prognatismem nebo enognatismem (před- nebo podkus). - Jedinec se špatným skusem, vyznačeným špatnou pozicí čelistí. - Kupírované nebo zavěšené uši u bezsrstého jedince. - Kupírovaný ocas. - Osrstění u bezsrsté variety na jakékoliv jiné části těla než hlavě, uších, krku, tlapkách a ocasu. - Albinismus, slepota nebo hluchota. - Výška nad 62 cm nebo pod 25 cm.
Jedinci vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikováni.
 
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Standard peruánského naháče

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat general: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belg.)

Standard FCI 4. 310/3.03.1997


Země původu: Peru

Datum publikace původního platného standardu: 31. 5. 1994

Využití: Společenský pes

Klasifikace FCI: skupina 5 - špicové a primitivní plemena, sekce 6 - primitivní plemena. Bez pracovní zkoušky.

Stručný přehled vývoje: Podle některých odborníků se tento pes do Peru dostal v době příchodu čínských přistěhovalců, krátce poté, kdy peruánský prezident Don Ramon Castilla uzákonil zrušení otroctví černochů. Jiní badatelé se naopak domnívají, že plemeno pochází z afrického kontinentu a do Peru se dostalo prostřednictvím nomádů, kteří do Ameriky přišli se svými naháči. Přítomnost těchto psů by bylo možné dále vysvětlit přistěhovalectvím lidí a jejich psů z Asie do Ameriky přes Beringův průliv. Vedle těchto všech domněnek však zatím existují určité důkazy jako např. zobrazení na keramice různých civilizací z doby před Inky (Vicus, Mochica, Chancay pod vlivem Thiahuanacoide, Chimu). Naháč v mnoha případech vytlačil pumu, hada či sokola - zejména a nejvýrazněji v kultuře Chancay. Z těchto zobrazení lze učinitzávěr, že naháč se objevil v průběhu archeologické epochy známé jako doba před Inky, to znamená mezi rokem 300 př.n.l. a 1400 n.l.

Celkový vzhled: Jedná se o elegantního a štíhlého psa, jehož vzhled vyjadřuje půvab, sílu a harmonii. Peruánský naháč nikdy nesmí vypadat mohutně. Základním rysem plemene je chybějící srst na celém těle. Další zvláštností je téměř vždy neúplný chrup. Peuánský naháč má ušlechtilou povahu, je velice oddaný své rodině, vůči cizím lidem se chová rezervovaně. Je čilý, bystrý a dobře hlídá.

Důležité tělesné proporce:

Kohoutková výška v poměru k délce těla: 1:1, (U fen může být tělo mírně delší než u psů.)

Chování/povaha: Ušlechtilý, oddaný své rodině, přitom čilý a bystrý, k cizím lidem se chová nedůvěřivě a ostražitě.

Hlava: Lupoidní forma.

Lebeční část:
Lebka: Běžně stavěná lebka, ortoidní (horní linie mordy a lebky jsou rovnoběžné), slabá divergence (rozbíhavost) je přípustná. lebka je při pohledu shora široká, hlava se směrem k nosu zužuje. Nadočnicové oblouky jsou středně vyvinuté, týlní hrbol je slabě vyjádřený.

Stop: Čelní sklon (stop) je málo vyjádřen (zhruba 140°).

Obličejová část:
Nosní houba: Barva nosní houby musí být v souladu s různými barvami kůže.

Morda: Horní linie je při pohledu zboku rovná.

Pysky: Musí být pokud možno co nejnapjatější a musí přiléhat k dásním.

Líce: Normálně vyvinuté, spodní čelist je málo vyvinutá.

Chrup: Řezáky vykazují nůžkový skus a tesáky jsou normálně vyvinuté. Absence jednoho nebo všech premolárů či molárů je přípustná.

Oči: S bystrým a inteligentním výrazem. Oči musí být středně veliké, lehce mandlového tvaru, nesmějí být vsazené ani příliš hluboko, ani nesmějí vystupovat, musí být posazené stejně a rovnoměrně, to znamená ani příliš blízko, ani příliš daleko od sebe. Barva očí může být různá - od černé přes všechny odstíny hnědé po žlutou, barva však musí být v souladu(ladit) s barvou kůže. Obě oči musí mít v každém případě stejnou barvu. Barva očních víček sahá od černé po růžovou, kterou mohou mít psi se světlým obličejem. Světlé barvy a růžová barva jsou přípustné, nikoli však žádoucí.

Uši: Uši musí být při upoutání pozornosti psa vztyčené, v klidu jsou naopak položeny dozadu. Uši jsou středně dlouhé, v místě nasazení široké, postupně se zužují směrem ke konečkům tvořeným téměř do špičky. Nasazení ucha začíná na horní oblasti lebky a končí po straně a šikmo. Ve vztyčeném postavení tvoří osa uší úhel zhruba 90°.

Krk:
Horní linie: Vyklenutá (konvexní)
.

Délka: Zhruba stejné délky jako hlava.

Forma: Přibližně tvar komolého kuželu, krk je pružný a dobře osvalený.

Kůže: Tenká, hladká a pružná, dobře přiléhá k spojivkové tkáni, bez laloku.

Tělo: Proporce normální.
Vrchní linie: Rovná, ačkoli někteří jedinci vykazují v oblasti hřbetu a beder konvexní klenutí, které se ztrácí ve výši zádě.

Kohoutek: Málo zdůrazněný.

Hřbet: Vrchní linie rovná, po obou stranách se často objevuje dobře vyvinuté osvalení hřbetu, které konvexně sahá až k bedrům.

Bedra: Silná a dobře osvalená, délka beder činí zhruba 1/5 kohoutkové výšky.

Záď: Horní linie je mírně konvexní, úhel jejího sklonu k horizontále činí zhruba 40°. Pevná a svalnatá stavba zádě zajišťuje dobrý posun vycházející z pánevních končetin.

Hrudník: Při pohledu zepředu musí hrudník vykazovat dobrou, nikoli však přehnanou šířku. hrudní sahá téměř až k loktům, žebra musí být mírně klenutá, nikdy plochá. Při měření v oblasti za lokty musí objem hrudník převyšovat kohoutkovou výšku zhruba o 18%.


Spodní linie: Spodní linie opisuje elegantní a dobře zdůrazněnou křivku, která vychází ze spodní části hrudníku a stoupá podél řádně, nikoli však přehnaně vtaženého břicha.

Ocas: Hluboko nasazený, v místě nasazení silný /tlustý/ ocas se směrem ke špičce zužuje. Vzhrušený pes smí ocas nosit zahnutý nad hřbetní linií, ocas se však nikdy nesmí stočit. V klidu ocas spadá dolů a na konci vykazuje mírné zahnutí směrem nahoru, někdy je ocas vtažen pod břicho. Svou délkou dosahuje téměř ke hleznům. Ocas nesmí být kupírovaný.

Končetiny:
Hrudní končetiny: Dobře postavené pod tělo, při pohledu zepředu jsou naprosto svislé, lokty nejsou vytočené. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí se pohybuje mezi 100°a 110°. Úhel, který svírá nárt s vertikálami, činí 15°až 20°. Tlapy jsou polodlouhé a podobají se zaječí tlapě. Polštářky jsou silné a odolné proti horku, kůže mezi prsty je dobře vyvinutá. U černých psů se preferují černé drápy, světlejší psi mají světlé drápy.

Pánevní končetiny: Svaly jsou oblé a pružné, křivka hýždí výrazně vystupuje. Úhel mezi pánevní kostí a kostí stehenní se pohybuje mezi 120°a 130°, úhel mezi stehenní kostí a kostí holenní musí činit 140°. Tlapy na zadních nohou mají stejnou stavbu a strukturu jako přední tlapy. Pánevní končetiny musí při pohledu zezadu stát kolmo. Paspárky je nutno odstranit.

Pohyb: Představitelé tohoto plemene se vzhledem k výše popsanému úhlení a struktuře končetin pohybují spíše krátkým, avšak rychlým krokem, zároveň však pružně a hladce.

Kůže: Kůže má být na celém povrchu těla hladká a pružná (elastická), na hlavě a kolem očí a tváří se však může tvořit několik okrouhlých,
téměř koncentrických (soustředných) čar.
Bylo zjištěno, že vnitřní i vnější teplota těchto psů přesně odpovídá představitelům jiných plemen. Absence srsti vede k okamžitému a přímému odvodu tepla, zatímco u psů se srstí je teplo odváděno přes srst pomocí přirozené cirkulace vzduchu.

Srst:
Osrstění: Srst musí chybět, aby bylo učiněno zadost názvu "naháč". Povoleny jsou určité zbytky srsti na hlavě a koncích končetin a ocasu a někdy několik chlupů na hřbetě.

Barva: Zbarvení může sahat od černé u černých psů, přes břidlicově černou, sloní černou, modročernou, všechny odstíny šedé, tmavě hnědou až po světle plavou. Všechna tato zbarvení mohou být jednobarevná nebo s růžovými skvrnami na kterémkoli místě těla.

Výška a hmotnost:
Psi a feny se vyskytují ve třech velikostech:

malá: od 25 do 40 cm
střední: od 40 do 50 cm
velká: od 50 do 65 cm

Hmotnost je u psů a fen poměrná k výšce:

malá: od 4 do 8 kg
střední: od 8 do 12 kg
velká: od 12 do 23 kg

Vady:

Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

  • Paspárky na zadních končetinách.
  • Polovztyčené uši.

Vylučující vady:

  • Nadměrné množství srsti na místech povolených standardem.
  • Srst na místech, která nejsou povolena standardem.
  • Albinismus.
  • Svěšené uši nebo kupírované uši.
  • Vrozená absence ocasu, krátký nebo amputovaný ocas.
  • Předkus nebo podkus.

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Standard čínského chocholatého psa

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat gen.: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belg.)

Standard FCI č. 288/11.05.1998


Země původu: Čína

Datum publikace původního platného standardu: 24. 6. 1987

Využití: Společenský pes.

Klasifikace FCI: skupina 9 - společenští psi, sekce 4 - naháči. Bez pracovní zkoušky.

Celkový vzhled: Malý, čilý, ušlechtilý pes se středně silnou až jemnou kostrou, hladkým tělem bez srsti (srst se nachází pouze na tlapkách, hlavě a ocase) nebo tělem pokrytým měkkou "závojovitou" srstí. U tohoto plemene se vyskytují dva různé typy: lehký, energický typ s jemnou kostrou a hrubší typ s těžším tělem a silnější kostrou.

Chování/povaha: Veselý, nikdy zlý.

Hlava: Ušlechtilá, bez nadměrných vrásek. Vzdálenost od základny lebky ke stopu se rovná vzdálenosti od stopu ke špičce nosu. Hlava působí elegantně, výraz je bdělý.

Lebeční část:
Lebka: Mírně zaoblená a protažená.

Stop: Mírně, nikoli však nadměrně vyjádřený.

Obličejová část:
Nos: Nápadný, úzký v souladu s mordou. Přípustné je jakékoli zbarvení.

Morda: Mírně se zužuje, nikdy však do špičky. Morda je úzká, bez převislých pysků.

Pysky: Těsně přiléhající, tenké.

Čelisti/chrup: Silné čelisti s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo postavené do čelistí.

Líce: S čistými obrysy, jemné (ne silné) a ploché, zužující se do mordy.

Chochol: V ideálním případě začíná u stopu a po krku spadá do špičky. Preferuje se dlouhý a bohatý chochol, řídký je však přípustný.

Oči: Natolik tmavé, aby se jevily černé. Bělmo není vidět vůbec, či jen v malém rozsahu. Oči jsou středně velké a posazené daleko od sebe.

Uši: Nasazené nízko: Nejvyšší bod základny ucha je v rovině s vnějším koutkem oka. Uši jsou velké a vztyčené, lemované srstí či nikoli, s výjimkou labutěnek (Powder Puff), u kterých jsou přípustné klopené uši.

Krk: Tenký, bez volné kůže, dlouhý a ušlechtile se svažující do silných ramen. Při pohybu je nesen vysoko a mírně klenutě.

Tělo: Střední až dlouhé, pružné.
Hřbet: Rovný.

Bedra: Pevná.

Záď: Správně oblá a osvalená.

Hrudník: Dosti široký a hluboký, žebra nejsou sudovitá. Hrudní kost nevystupuje. Hruď dosahá k loktům.

Spodní linie: Mírně vtažená.

Ocas: Vysoko nasazený, při pohybu nesený vzhůru nebo směrem ven. Ocas je dlouhý, směrem ke konci se zužuje, dosti rovný, není stočený ani zahnutý do strany, v klidu je přirozeně spuštěný. Chochol na ocase je dlouhý a bohatý, nachází se na spodních dvou třetinách ocasu. Řídký chochol je přípustný.

Končetiny:
Hrudní končetiny: Nohy jsou dlouhé a štíhlé, postavené dobře pod tělem.

Ramena: Čistá, úzká a dobře uložená vzad.

Lokty: Těsně přiléhají k tělu.

Nadprstí: Jemná, silná, téměř svislá.

Pánevní končetiny: Zadní nohy jsou postavené daleko od sebe. Úhlední zadní končetiny musí být takové, aby hřbet byl rovný.

Kolenní ohbí: Pevná a dlouhá, plynule přecházející do hlezen.

Hlezna: Nízko uložená.

Tlapky: Výrazné zaječí tlapy, úzké a velmi dlouhé, s jedinečným protažením malých kostí mezi klouby, zejména u předních tlapek, které se téměř jeví tak, jako by měly zvláštní kloub. Drápy jsou středně dlouhé, jakkoli zbarvené. Ponožky jsou v ideálním případě omezené na prsty, nesahají však nad vrchol nadprstí. Tlapy ani prsty nejsou vbočené, ani vybočené.

Chůze/pohyb: Dlouhý, plynulý a elegantní s dobrým dosahem a silným posunem.

Srst: Osrstění: Na žádném místě na těle se nevyskytují velké plochy srsti. Kůže je jemná, hladká, na dotek teplá. U labutěnek (Powder Puff) se srst skládá z podsady s měkkým závojem dlouhé srsti - závojovitá srst je charakteristickým znakem.

Barva: Jakákoli barva či kombinace barev.

Velikost/hmotnost:
Ideální kohoutková výška psů: 28-33 cm, fen: 23-30 cm
Hmotnost se značně liší, neměla by však přesahovat 5,5 kg.

Vady: Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků by měla být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

 
 

 

         


 
TOPlist